Jaké jsou vaše úterky? Aneb jeden den matky

Úterky mám logisticky náročné. Ráno vstát v 6.45, do 7.45 připravit 2 svačiny a oběd pro 2 děti do školy a do školky (stravujeme se jinak, tak jídlo pro děti dělám, proto když můžu, vyzvednu je ve 12, abych nemusila dávat oběd s sebou), mezitím vzbudit děti, pomoct s ustrojením, uvařit snídani… Do toho se rychle proběhnout bosá po trávě na zahrádce, zjistím tak, i jaké je počasí a jak sebe a děti obléknout, dát si studenou sprchu, nasnídat se většinou nestihnu.

Pak před osmou vyjet na kolech a odrážedle do školy a školky, která je na druhém konci města, škola naštěstí začíná v 8.30. Čas na kole a odrážedle jsme stáhli na 25 min, pěšky potřebujem min 45 min. Autem v zácpě to trvá taky 20 min. Uschopnila jsem se totiž a s novým školním rokem jsem si koupila ojeté auto a po 18 letech od řidičáku se snažím rozjezdit, absolvovala jsem i kondiční jízdy a snažím se zvládat svůj strach a nejen to. Teď ale počasí ještě jde, proto volím na toto úterý kola, abychom mohli i rychleji přejíždět odpoledne po Chrudimi.

auto

Před osmou vyjíždíme a do půl deváté se po chodníkách dopravíme do školy. Já mám v plánu pak objet zdravotní pojišťovnu a sociálku, neb jsem si  obnovila svou  rodičovskou „dovolenou“ přerušenou živnost. Doufám, že o půl desáté budu doma, a energie mě neopustí a srovnám haldy prádla, které se mi tu za měsíc vypraných praček nějakým nedopatřením nahromadily, a zakousnu něco k jídlu.

O půl dvanácté chci zase vyjet (na kole) a stavit se ve Zdravíčku pro odpolední svačiny pro děti a dát si oběd. O půl jedné jdu na španělštinu. Loni jsem se rozhodla, že musím začít trénovat své paměťové buňky, protože to jde se mnou radikálně z kopce. Pak rychle přejet do školy, která končí ve 13.45, vyzvednout dceru a spolu s ní přejet do hudebky, kde jí ve 14.15 začíná piano, na to hned navazuje ve 14.40 nauka, která se u prvňáků jmenuje Muzikář.

Ve 14.45 tedy sednu na kolo a jedu do školky pro syna, rychle ho vyzvednu a spolu s ním na odrážedle přejedu do Muzea, kde mu v 15.30 začínají tanečky. Dám ho dovnitř a jedu rychle do hudebky, kde vyzvednu dceru (15.50), a přejíždíme do Muzea, kde v 16.15 začínají tanečky jí… do 17.30. Zatím se synem budem asi venku v okolí, bude mít hlad. Dcera nemá moc čas se v těch přejezdech najíst, dám jí svačinu na Muzikář…

V 18 h snad budem doma. Kde křičím: „zout si boty, dát je do poličky, umýt si ruce, běžte se rovnou osprchovat, já uvařím rychle večeři…“ Musím dát ráno namočit nějaké obilí, nebo koupím jáhly, ty už mi došly. Vůbec bych potřebovala velkej nákup všeho… Tak ze zbytků a z čerstvého vytvořím makrobiotický talíř, a je po 19 h…, čas se chystat pomalu do postele.

Já po 20 h padnu…, obvykle dojím zbytky a něco navíc, projedu e-maily a už nemám energii vytvářet své projekty či hloubkově přerovnávat věci. Nejradši utíkám do čtení. Stěží umyju hromadu nádobí po večeři, posbírám největší bordel okolo….A pak už je najednou půlnoc a já se děsím, že se zas málo vyspím, a mé předsevzetí chodit spát v 10, nejpozdějc v 11 bere za své.

Samozřejmě okolo je spousta malých drobných činností, vztekání se atd…

Ostatní dny v týdnu jsou méně hektické, ale pořád je něco… Nechápu, jak rodiče, zvláště matky, mohou chodit do normální práce… Já bych na to při dobré vůli měla 3 hodiny dopoledne.

Bylo by to na dlouhé psaní a úvahy :-).

Ješte že je počasí jakžtakž, a můžem jezdit na těch kolech, netěším se na zimu, nevím, jak to budem všechno obíhat.

Asi (teda ne asi, ale určitě!) musím být od 21 do 23 h (a 2 trojhodinovky v týdnu dopoledne) disciplinovanější a pracovat na svých plážových projektech, abych byla brzo bohatá a mohla zůstat v klidu s dětma doma, a platit si soukromé učitele na to, co bych nezvládla učit sama. Užívat si a pracovat na své budoucí velké permakulturní zahradě, a to, co neumím, či se nechci učit, by udělal nějaký jiný schopný odborník, kterého si budu moct dovolit. Mít čas si hrát a smát, jako jsou ty obrázky v reklamě, šťastná rodinka.

A ráno vstát v 6 a zacvičit si…

horse stance

To bych ještě musela mít manžela… Muži, kdo po mě toužíte?

Na všechno sama

Zhrzená žena

Touží sdílet vše

Třeba i kostelní mše

(Na tom teda netrvám, ale když ono se to rýmuje)

No to je mi tedy povedený článek…. Trochu šílený jako já a klidně ho vypustím do světa… Protože jinak na tomhle blogu nic nebude, a to byste plakali. Ale já se konečně po tisísí a první polepším a všechno logisticky zvládnu, i denně cvičit a starat se o sebe, a studovat, a být dobrá matka a pracovat, a setkávat se s přáteli a válet se v posteli. A být vnitřně šťastná!

Tak se těšte se na mé projekty! Dokážu to 🙂

Mějte se krásně a skládejte básně! Nebo si aspoň zazpívejte při vaření, uklízení….

Stáňa

Stanislava Papoušková
Jsem expertkou na cvičení Chi Kungu, masáže shiatsu a čínskou astrologii. Celostním přístupem ke zdraví inspiruju lidi na jejich životní cestě za svým snem. Více o mně si přečtěte zde. >>
Komentáře
  • Chcete objevit své 3 zranitelnosti podle čínské astrologie?

    Stáhněte si E-BOOK ZDARMA a odhalte své výzvy podle data narození a zjistěte, co s tím dělat.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky